V pátek 9. 12. zemřel nečekaně ve věku 76 let umělecký kameník, romský aktivista a předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Byl jedním z prvních občanů, kteří vystoupili proti provozu vepřínu na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy a Sinty v Letech u Písku a rozhodně byl také tím nejvytrvalejším – od roku 1997 přes dvě desetiletí usiloval o zpietnění tohoto místa. Čeněk Růžička byl tradičním Romem, zastupujícím původní české Romy žijící zde přes šest set let. V Letech byla vězněná jeho matka se svým druhem a malou dceruškou, o které tam přišla, v Osvětimi pak o celý zbytek své velkorodiny. Podobný osud sdílel i Čendův otec, povoláním koňský handlíř, který Osvětim a další tábory přežil. Své neúnavné aktivity rozvíjel Čenda ve více směrech – spoluzaložil spolek obětí a pozůstalých romského holocaustu, podílel se na výstavě Zaniklý svět českých Romů a Sintů, kterou prezentovala Národní galerie ve Veletržním paláci. V její venkovní putovní verzi ji také doprovázel jako průvodce. Jako spoluautor spolu vytesal z kamene pomník romským obětem nacismu na hřbitově v Mirovicích u Písku, kde byla zakopaná první polovina zavražděných z letského tábora. Sám vyrobil také pamětní desky se jmény obětí, které jsou upevněny na zdech hřbitova. Čeněk Růžička pravidelně po desetiletí spolupořádal a poté i sám jako hlavní organizátor se svou rodinou pořádal každoroční tryzny v Letech. Svou soustavností se stal postupem času partnerem české vlády ve věci uspořádaní se s romským holocaustem a výrazně přispěl k tomu, že boj proti zneucťování památky romských obětí holocaustu provozováním vepřína na místě koncentračního tábora byl úspěšně doveden do konce. Podílel se výrazně i na dlouholetém rozhodování v rámci vládní komice o tom, jakou podobu bude mít nově vybudovaný památník. Dožil se loni i toho, že vlastní rukou začal pomocí krumpáče bourat vepřín při oficiálním zahájení jeho demolice.

Zemřel v předvečer výročí jejího vzniku a Dne lidských práv, 9. prosince 2022. Deklarace lidských práv začíná slovy: Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Na obnově lidské důstojnosti obětí romského holocaustu má Čeněk Růžička velikou, nezměřitelnou zásluhu. Jménem Českého helsinského výboru mu zde chceme vyjádřit hlubokou vděčnost – a upřímnou soustrast jeho rodině a přátelům. Jaký by Čeněk jako člověk? K nám, mladším aktivistům přátelský, s přirozenou autoritou, kterou u každého rychle získal. Současně chránil, vysvětloval a prosazoval tradiční hodnoty své skupiny původních českých Romů. Čeněk Růžička se narodil 28. října 1946, na výroční vzniku Československé republiky a dva roky před vznikem Všeobecné deklarace lidských práv. Zemřel v předvečer výročí jejího vzniku a Dne lidských práv. Deklarace lidských práv začíná slovy: Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Na obnově lidské důstojnosti obětí romského holocaustu má Čeněk Růžička velikou, nezměřitelnou zásluhu. Jménem Českého helsinského výboru mu zde chceme vyjádřit hlubokou vděčnost – a upřímnou soustrast jeho rodině a přátelům.

Pohřeb Čeňka Růžičky proběhl v sobotu 17. prosince a Český helsinský výbor zde zastupoval Mikuláš Vymětal.

Za Český helsinský výbor Mikuláš Vymětal